Při stopování na Dačicku se ukázala i vydra, a nejen tam

Stopujeme dál. Ladovská zima nám dovoluje pokračovat, a tak jsme se tentokrát podívali do tradiční stopovací oblasti, na Dačicko.

Dačicko se nachází na jižním konci Českomoravské vrchoviny. Jedná se o horní povodí Moravské Dyje, kraj plný drobných rybníků. Rybníky jsou tady také hlavním prostředím pro vydry. Při letošních mrazech jsme byli zvědaví, jak si vydry poradí s opravdu tvrdým ledem a kde vlastně najdou nějaký zdroj potravy.

Z několika míst v republice dostáváme zprávy o tom, že lidé pozorují ve dne „ochočenou“ vydru. Vydry ale nejsou „ochočené“. Opravdu tuhé mrazy letos omezily přístup k rybám na minimum, a tak se s tím jednotlivé vydry (ale i mnoho druhů vodních ptáků) musí nějak vypořádat. Některé vydry situaci řeší tak, že najdou zdroj potravy přímo ve vesnici/městě, kde teplejší voda z kanalizace ponechává na potoku, řece či rybníce otevřený přístup pod led. Vydra, která tento zdroj najde, se jej pak drží, dokud může, i ve dne, nic jiného jim nezbývá. Pokud tedy na takovou vydru narazíte, užijte si pohled na to krásné zvíře, jak ladně se pohybuje, ale s ohledem na to, že nejde o atrakci, ale o zvíře, které je v nouzi a vyplašené. A s respektem, aby nedošlo na kontakt – je to šelma s ostrými zuby a v krizi se určitě bude bránit. Potyčka se psem může skončit velmi rychle velmi špatně.

Jedna z fotografií náhodných setkání od veřejnosti, foto Jan Schwedler

A jak tedy dopadlo naše stopování? Kolega Gašpar Čamlík taky potkal jedno zvíře aktivní ve dne a nafotil pro Vás fotky a video. Stopování ukázalo, že vydry svůj domov znají dobře a dokáží si najít místa, kde i při největších mrazech zůstala skulina pod led a tedy přístup k potravě. Vyder jsme v kvadrátu 10 × 10 km našli 12 dospělých, z toho 3 byly samice s mláďaty. Ve stopovací oblasti sledujeme vydry dlouhodobě, a tak můžeme výsledky porovnat v čase. Dle tohoto srovnání, je situace v této oblasti dlouhodobě stabilní.

Stopní dráhy vydří rodiny, samice se dvěma mláďaty