Chování

Vydra říční je primárně samotářský živočich. V závislosti na kapacitě prostředí je území využíváno jedním nebo více jedinci. Jedinci stejného pohlaví se vzájemně vyhýbají a kromě rodinných skupin tvořených matkou s mláďaty nevytvářejí vydry žádné sociální skupiny. Výjimku tvoří období s nízkou dostupností potravy, kdy může docházet ke kumulaci několika jedinců lovících na jednom místě.

Vydry spolu komunikují především pomocí pachových značek. Ty jsou tvořeny především trusem, ale také močí a výměšky análních žláz. Pachové značky jsou často ukládány na nápadných místech: při soutocích, pod mosty nebo na výrazné kameny.

Jediným obdobím v roce, kdy dochází k aktivnímu vyhledávání obou pohlaví, je doba námluv. Brzy po páření ale samec samici opouští a veškerá péče o mláďata tak závisí na ní. Pohlavní dospělosti dosahují samice přibližně ve 24. měsíci věku; v případě samců je to kolem 18 měsíců. Říje se u samic opakuje po celý rok, přibližně v měsíčním intervalu, mláďata se tedy mohou rodit celoročně. Většina mláďat se ale v naší krajině rodí v květnu až v srpnu, tedy v době největší dostupnosti potravy. Doba březosti trvá 59–63 dní a samice rodí 1–3 slepá mláďata. V prvních dnech po porodu musí matka mláďata zahřívat kvůli nedokonalé termoregulaci. Ve věku 2 měsíců poprvé opouštějí noru, seznamují se s vodou a začínají se učit lovit. Mláďata zůstávají s matkou do věku osmi měsíců až jednoho roku, kdy se postupně osamostatňují, matku opouštějí a hledají si svůj vlastní domovský okrsek.

Vydry obvykle využívají poměrně velká území. Vydra je vysoce adaptabilní živočich a rozloha využívaného území se mění v závislosti na mnoha faktorech: pohlaví, věku a sociální pozici jedince, a kvalitě biotopu (množství dostupné potravy, dostatek úkrytů a míst k odpočinku). Rozloha využívaného území se může pohybovat od několika km² až po několik desítek km². V rámci domovských okrsků jsou některé lokality využívány více než ostatní. Území využívaná podél řek mají lineární charakter. V rybničních oblastech vydra využívá jako zdroj potravy několik rybníků, které pravidelně obchází. Využívané území má spíše plošný charakter a jeho rozloha závisí na koncentraci a úživnosti vodních ploch v krajině.

Velikost domovských okrsků byla na našem území dlouhodobě sledována pomocí telemetrie (dálkové sledování zvířat s vysílačkou) volně žijících jedinců v rybníkářské oblasti Českomoravské vrchoviny. Domovské okrsky telemetrovaných jedinců se v mnoha ohledech značně lišily. Celková plocha domovských okrsků sledovaných jedinců kolísala od 2,6 km² do 27,3 km². Jednotlivé okrsky zahrnovaly 8–24 rybníků (průměrně 18) s celkovou plochou 10–22 hektarů. Během jediné noci sledovaní jedinci buď nenavštívili žádný rybník a zůstali celou dobu aktivity na tocích, nebo lovili na jediném rybníku, anebo za noc navštívili rybníků několik. Maximální množství rybníků navštívených za jedinou noc kolísalo mezi 5–13. Z hlediska velikosti domovského okrsku to znamená, že vydry navštíví během jediné noci až polovinu rybníků zahrnutých v domovském okrsku. V průměru však za jednu noc navštíví jedna vydra tři rybníky.

Domovské okrsky telemetricky sledovaných vyder na Českomoravské vrchovině: zelené odstíny = samci; červené = samice