Vše co jste chtěli vědět o vydře

Vydří lávky pomáhají

Tisková zpráva ALKA Wildlife

VYDŘÍ LÁVKY POMÁHAJÍ

Lidéřovice 11. listopadu 2020

Říjen byl pro vydry opět nejhorším měsícem v roce. Na silnicích jich bylo nalezeno zajetých devět. To, že na našich silnicích hyne ročně několik desítek vyder, ale není nutné. Existuje řada funkčních technických řešení, která umožní vydrám bezpečně překonat frekventované silnice. Jedním z nich jsou tzv. vydří lávky. Pojďme se na ně podívat.

Vydry jsou velké cestovatelky. Každou noc vydra proplave několik rybníků a putuje kilometry řekou či potokem, aby zkontrolovala svůj domovský revír. Když se vodní tok přiblíží k silnici, záleží na konstrukci mostu či propustku, zda vydra projde bezpečně podmostím pod silnicí, či vyleze z vody ven a jde vrchem přes silnici. Někdy je konstrukce mostu či propustku taková, že ani není fyzicky možné projít pod silnicí. Nebo se tam zvířata bojí - když je pod mostem hodně vody a silný proud, neprojdou tudy suchozemská zvířata, ale ani semi-akvatická vydra.

Ve spolupráci s veřejností a řadou institucí (tímto jim velmi děkujeme!) dlouhodobě sbíráme uhynulé vydry. Ty pak podrobujeme různým analýzám. Každý rok jich v naší databázi přibude více než šedesát. Většina uhynulých vyder je nalezena na silnicích, a tak vlastně sbíráme i údaje o rizikových místech - místech, kde vydry hynou pod koly aut,“ začíná problém vysvětlovat zoolog ALKA Wildlife Kateřina Poledníková a hned pokračuje: „Zpočátku nás to překvapilo. Proč vydry lezou na silnice, když můžou projít pod mostem? Vždyť to mají jednodušší než ostatní zvířata, protože řeka je přímo přivede k mostu“. Fyzickou kontrolou mostů bylo ale zjištěno, že 20 % z nich zvířata nemohou využívat jako podchody. Nejčastější problém je, že tudy nejde projít suchou nohou, chybí zde břeh a voda teče od opěry k opěře.

Naopak, dobře konstruované mosty mohou sloužit jako podchody nejen pro vydry, ale i jiná zvířata. Ta se pak přirozeně a bezpečně dostanou z jedné strany silnice na druhou. Podmostí ale musí být dostatečně vysoké a musí tam být suchý břeh. Po suchém břehu bezpečně projdou jak vydry, tak i např. kuny, lasičky, jezevci, tchoři, ale i srny či divoká prasata, záleží na velikosti podmostí.

Suchý břeh může být buď přirozený, či jako betonová berma, anebo třeba dřevěná lávka. Tři takové dřevěné lávky byly nainstalovány pod třemi mosty v jižních Čechách, na silnici, kde uhynulo už 29 vyder. „Jedná se o silnici č. 24 mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí, mezi vydraři nazývanou „silnice smrti“. Jde o cestu, která vede mezi třeboňskými rybníky, oblast, kde u nás žije nejvíce vyder. Po třech letech provozu můžeme potvrdit, že lávky jsou funkční! Od instalace nemáme na těchto třech místech záznam o úhynu vydry. A využívání dokládají pobytové znaky a fotografie z fotopastí.“ říká nadšeně Kateřina Poledníková. Instalované lávky využívají nejen vydry, ale také kuny či lasičky. A není to překvapivé, toky totiž tvoří přirozené koridory v krajině a podél nich se pohybuje mnoho druhů zvířat.

Lávky jsou velmi levné řešení s viditelným efektem, pomáhají zvířatům putovat bezpečně krajinou, kterou jsme my lidé rozkouskovali. Doufám, že ty naše poslouží jako inspirace,“ přeje si Kateřina Poledníková. Riziková místa pro vydry na silnicích jsou vidět na online mapě www.vydrynasilnici.cz. Jsou podle priorit odlišeny barvami od žluté po červenou. Teď v mapě díky lávkám přibyla nová zelená vrstva opravených bezpečných míst.

Vydra říční využívá lávku k bezpečnému průchodu propustkem

Vydří lávka s vydrou

Vydra říční využívá lávku k bezpečnému průchodu propustkem

Vydří lávka s vydrou

Kuna skalní využívá lávku k bezpečnému průchodu propustkem

Vydří lávka s kunou

Kuna skalní využívá lávku k bezpečnému průchodu propustkem

Vydří lávka s kunou

Lasice hranostaj využívá lávku k bezpečnému průchodu propustkem

Vydří lávka s lasičkou

Lasice kolčava využívá lávku k bezpečnému průchodu propustkem

Vydří lávka s lasičkou

Instalovaná lávka

Instalovaná lávka

Instalovaná lávka

Instalovaná lávka

Mapování a hodnocení rizikových míst, online mapa i instalace lávek proběhly v rámci projektu Realizace vybraných opatření pro vydru říční v ČR, který byl financován z EHP fondů 2009 -2014 v rámci Malého grantového schématu. Projekt byl realizován v letech 2015 až 2017.