Co se týče případného odstranění vydry, tak veškerá manipulace s tímto druhem podléhá výjimce ze zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992. Železa a karbofuran patří mezi zakázané způsoby lovu a použitím těchto metod se dostáváte do střetu s mysliveckým zákonem, zákonem o ochraně přírody a krajiny a také zákonem proti týrání zvířat. Povolení k odchytu, případně odlovu dává v případě vydry říční krajský úřad. Vzhledem k faktu, že: a) vydra říční je chráněna také evropskou legislativou a celkový stav populace v Evropě není ve vyhovujícím stavu; b) nebyly využity všechny možnosti na snížení škod způsobovaných vydrou si osobně myslím, že povolení odchytu by nemělo být vyhověno.

Co se týče odškodnění za škody způsobené vydrou, tak současná legislativa umožňuje vyplácet náhradu za škody na rybnících. Rybářských sdružením by tedy mohly být proplaceny škody na rybnících, kde hospodaří.

Je potřeba zvážit kolik ryb asi uloví na toku vydry a kolik ryb zmizí z  jiných příčin. Snížení úlovků ryb nemusí být nutně způsobeno jen vydrou. Vydra říční je přirozeným predátorem ryb našich vod a jako taková má morální právo se vyskytovat na všech vhodných tocích v rámci našeho území. Bohužel současná praxe spravování rybářských revírů v České republice neodpovídá současnému stavu toků.

Domovský jedinec vydry obývá v případě samic okolo 10 km toku o šířce minimálně 4 metrů, v případě samce pak 20 km toku. Všechny toky, i ty malé patří do přirozeného prostředí využívaného vydrou. A přestože vydra nemá přirozeného nepřítele (kromě člověka), její populace se samoregulují dle potravní nabídky.

Co se týče lipana podhorního, tak vydra vzhledem k antipredačnímu chování lipana tento druh loví mnohem méně často než pstruha a snižování jeho početnosti jde na vrub především změnám v tocích a jiným predátorům –např. kormorán.

Při vysazování plůdku pstruha a následném odlovu ročků je běžná praxe, že kromě cílových druhů ryb, pstruha a lipana, je systematicky potlačován výskyt jiných původních druhů ryb – vranky, střevle a mníka, kteří ale mohou tvořit významnou část potravního spektra vyder. Predací těchto druhů by byl snižován tlak na cílové druhy ryb.

Současná míra znečištění toků biologicky aktivními látkami typu endokrinních hormonů a PCB vede ke snižování početnosti úlovků pstruhovitých ryb po celé Evropě, a to i v zemích, kde se vydra nevyskytuje (např. Švýcarsko).

Dalším negativním faktorem ovlivňujícím populace ryb je fragmentace toků malými vodními elektrárnami.

Na tocích se také mohou vyskytovat další dva nepůvodní druhy rybožravých predátorů: norek americký a mýval severní, u kterých ryby mohou tvořit významnou část kořisti. Jejich odlov z volné přírody ve spolupráci s  mysliveckým sdružením a za použití legálních způsobů odlovu, je žádoucí a určitě sníží predační tlak na ryby ve Vašem revíru.